Konspirační teorie (překlad)

27. července 2015 v 10:02 | Hailey Malfoy |  Haileyino kvákání
Čau!


Já vím, že toho moc nepřidávám, ale tentokrát něco mám!
Na jednom tumblru (nemůžu najít ten původní, ale TADY je to taky) jsem našla moc pěknou konspirační teorii ohledně toho, jak by celý HP mohl dopadnout, kdyby se v Ohnivém poháru pozměnil jediný detail - kdyby místo Cedrica Pohár vybral Cassia Warringtona. Bohužel je to v angličtině a já (opět bohužel) znám lidi, co by si nebyli ochotní přečíst takhle dlouhý text anglicky. Takže jsem se hecla a přeložila ho. Musím říct, že to bylo fak, fakt peklo.

Enjoy.


"Po škole se vykládá, žeWarrington dnes brzo ráno vstal a hodil do Poháru lístek se svým jménem," řekl Dean Harrymu. "To je ten hromotluk ze Zmijozelu, co vypadá jako lenochod."
Harry, který proti Warringtonovi hrál při famfrpálu, jen znechuceně zakroutil hlavou. "Přece nemůžeme mít šampiona ze Zmijozelu!"

Takže, znovu jsem si četla Harryho Pottera, když jsem narazila na tohle a zamyslela se- co kdyby místo Cedrica Diggoryho byl vybrán Cassius Warrington, aby soutěžil v Turnaji tří kouzelníků?

Představte si Brumbála volajícího jméno šampiona jež není z Nebelvíru, ani z Havraspáru, ale ani z Mrzimoru, ale je ze Zmijozelu. Student z koleje, kterou většina lidí nenávidí.

Představte si Cassia Warringtona vstávajícího od stolu a tři ze čtyř kolejí na něj bučí a křičí věci jako "NE!" nebo "Nemůžeme mít šampiona ze Zmijozelu!" nebo se dožadují dalšího losu. Ale on je ze Zmijozelu- s tímhle se musel potýkat už od doby, kdy ho zařadili, takže drží hlavu vzhůru a přidává se k ostatním šampionům.
Představte si Harryho snažícího se odchytit Warringtona o samotě, protože nechce být asociován se zmijozelskými (zejména s Malfoyem a jeho tendencí být s Warringtonem KAŽDOU CHVÍLI od doby, co ho vybrali), ale přitom chce hrát fér a nechce, aby jako jediný nebyl připravený na první úkol.

Představte si Warringtona o pár měsíců později, jak jde k Harrymu a Ron a Hermiona okamžitě vyskočí aby bránili Harryho, ale on místo aby na Harryho útočil mu jen řekne ať otevře vejce pod vodou. (Protože ani zmijozelští nezapomínají, kdo jim pomohl)

Představte si Warringtona a Harryho, jak si vzájemně pomáhají dostat se z labyrintu.

Představte si zničeného Harryho, když Peter Warringtona zabije - protože Voldemortovi je jedno ze které koleje jste, zbytečný jako zbytečný.

Představte si ten povyk mezi zmijozelskými, protože rodiče některých z nich opravdu jsou Smrtijedi a oni chápou, co se stalo.

Představte si zmijozelské bojující v Bitvě o Bradavice a křičící: "Tohle je pro Cassia!"

Představte si Harryho, který se vrátil s Warringtonovým tělem a dav si uvědomuje co se stalo, ale Warringtonovi rodiče se neobjeví. Není nikdo, kdo by pro něj truchlil, nikdo, kdo by ho kolébal v náručí a plakal pro svého syna. Zmijozelští vědí proč. Jejich rodiče byli také Smrtijedi.

Představte si zmijozelské žádající své spolužáky z jiných kolejí o pomoc. Jsou vyděšení, opravdu vyděšení, protože si vždy mysleli, že by jim nikdy nebylo ublíženo, protože jsou čistokrevní, ale uvědomují si, že jemu je to jedno.

Představte si zmijozelské v páté knize přidávající se k Brumbálově Armádě, aby se naučili víc o tom kdo Voldemort je bez jejich rodičů jako štít.

Představte si jejich šok poté, co se dozví, co opravdu udělal.

Představte si pár talentovaných zmijozelských, kteří jdou s Harrym a ostatními na Ministerstvo Kouzel. Ostatní se sice trochu ošívají, ale navzájem se brání jako přátelé.

Představte si je stojící tváří v tvář Luciusi Malfoyovi v Síni věšteb, a když se objeví ostatní Smrtijedi, oni vědí, že kdokoli z nich může být jejich rodič.

Představte si ten šokovaný výraz Smrtijedů, když si uvědomí, že jejich díte, čistokrevné dítě, stojí proti nim po boku Harryho Pottera. Polykají slzy. Nechtějí dovolit, aby si jejich dítě uvědomilo, že budou bojovat na život a na smrt.

Představte si zmijozelské v BA bojující proti vlastním smrtijedským rodičům. Oni se rozhodnou nechat se porazit svými dětmi, protože v tu chvíli si uvědomí, že své děti milují víc než se bojíí Voldemorta. Jdou dolů, masky odhalené a odvedou si svoje děti z bitvy, než je někdo zabije.

Představte si zmijozelské v šesté knize, jak se sbližují a učí se spolupracovat s ostatními kolejemi. Dva roky Voldemort tyranizuje mudlovský a kouzelnický svět, dva roky kdy jejich rodiče občas prostě zmizeli, svíjející se bolestí v jejich paži, dva roky od smrti prvního zmijozelského, Cassia Warringtona, zabitého Voldemortovou pravou rukou, a oni se dostávají k bodu zlomu.

Představte si zmijozelské děti udržující evidenci (pardon, líp to přeložit nedokážu, pozn. Hailey) o svých rodičích, posílající informace Harrymu, který je sdílí s Fénixovým řádem, a doufají, že jejich rodiče nebudou zabiti.

Představte si zmijozelské v sedmé knize , jak se vzpírají proti novým utlačujícím bradavickým učitelům.

Představte si poslední obléhání Bradavic, kde zmijozelští hrdě stojí při ostatních kolejích, velmi dobře vědící, že klidně můžou bojovat proti vlastním rodičům. Někteří zmijozelští vědí, že jejich rodiče bojují na opačné straně. Doufají, že je najdou jako první a dostanou je pryč. Jejich spolužáci tomu rozumí. Profesorka McGonagallová nechává zmijozelskou sedmačku, Pansy Parkinsonovou, aby bojovala se Smrtijedem místo ní - pod maskou je její otec. Ona to ví.

Představte si to po bitvě - každá kolej má své ztráty. Zmijozelští studenti pláčou nad smrtí svých přátel z ostatních kolejí.

Představte si sochu Cassia Warringtona postavenou na jeho počest, prvního zmijozelského studenta který bojoval a zemřel se ctí vedle Harryho Pottera, chlapce, kter přežil. Byl to pravý student Zmijozelu, a v jeho jméně ostatní zmijozelští a jejich rodiny přerušují pouta se Smrtijedy, udali Voldemorta, a konečně žijí v míru.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Představte si příběh, ve kterém Harry není zamilovaný do přítelkyně svého spolušampiona, ale po smrti jejího přítele jí dlouho objímá a říká jí: "Chtěl vyhrát pro tebe. Měla bys vědět - měla bys vědět, že vyhrál a udělal to pro tebe." A dá jí to nejlepší objetí a vezme jí kolem ramen, protože ví, že její rodiče tam taky nejsou a ona musí vědět proč.

Představte si Harryho zírající přes její hlavu na ostatní dokud se Hermiona nezvedne - netrvá to dlouho, ale dostatečně dlouho na to, aby když to udělá, všichni se dívají na ní jako na zdroj rozruchu - a řekne: "Nikdy na to nezapomeneme." a jeho přítelkyně se zavěsí na Hermionu a všichni na ní začnou mířit hůlkami v přesvědčení, že chce na Hermionu zaútočit a ona se pak podívá do Hermioniných očí a říká: "Slibuješ mi to?" a Hermiona jen přikývne a řekne: "Slibuju," a ona se zhroutí a vzlyká.

Představte si Brumbála snažícího se pronést řeč o jeho vnitřní kouzelnické solidaritě i přs všechny pochyby, protože zmijozelští byli vždycky nedůtkliví a Ron se zvedne a prohlásí: "Profesore, rád bych řekl něco důležitého," a Brumbál je tak překvapený, že na něj jen zírá a Ron - po tom trapném momentu, kdy si uvědomuje, že na něj všichni civí - říká, že moc Warringtona neznal, ale ví, jak Warrington a Harry hráli. Že jeden druhému fandil. Oba chtěli vyhrát. Končí tím, že řekne: "Myslím - myslím, že je důležité, aby všichni věděli, že zemřel, když byl takový, jaký by šampion měl být. Protože nikdy neopustil Harryho a místo toho hrál s ním, a za to zemřel. A - a zmijozelská kolej by měla být hrdá, všichni bychom měli být hrdí, protože Warrington byl dobrý týpek." Sedá si zpět zmatený, protože si nestoupl, aby měl řeč. A pak si stoupne Pansy Parkinsonová dřív, než Brumbál znovu získá kontrolu nad místností a řekne: "Ráda bych Weasleymu poděkovala." A všichni zmijozelští pozvednou sklenice - na Warringtona, na Weasleyho, na Pottera - a všechny ostatní koleje se přidají. O mnoho let později, kouzelničtí badatelé řeknou, že tohle byla ta chvíle, kdy Voldemort prohrál.

Představte si to léto. Harrymu přiletí na narozeniny spoustu sov, všechny bez podpisu. Ptáci jsou buclatí a je na nich vidět, že je o ně dobře staráno. Nikdy se nedozvěděl, kteří zmijozelští mu poslali tyto poklady: pergameny s kletbami vynalezenými Smrtijedy; zvláštní medailonek, jenž se otevíral jen tehdy, když zašeptal speciální zaříkadlo, ale který mu vždy ukázal obrázek, který nejvíc potřeboval vidět; recept na lektvar, který, když byl správně připravený, mu přidal víc času na vyvolání Patrona díky přidání několika vteřin nejen štěstí, aleblaha. Harry ví, že tyhle dárky nejsou narozeninové dárky, a když se poprvé dostane do hlavního sídla Fénixova řádu, jde rovnou za Brumbálem s tím vším a řekne: "Nemůžu vám říct, odkud to mám, profesore. Ale Smrtijedi je používají také a já si myslím, že byste je měl mít." O několik měsíců později, Sirius pozná kouzlo, které na něj Bellatrix sesílá (očividně ne Avada kedavra, pozn. Hailey) a uhýbá z cesty v pravý čas.

Finální bitva. Všichni tam jsou. Sirius nějak skončil u skupiny zmijozelských. Všichni na něj zírají a on na ně, napříč rozdělení Voldemort mezi ně zasel. Pak si vzpomene na kletby.
Harryho medailonek je nyní ukrytý pod Siriusovou košilí protože Harryho přátelé jsou s ním v téhle bitvě, ale většina Siriusových je mrtvá.
Moment, kdy lektvar blaha zachránil Remusův život, jeho duši.
Snapeova poslední slova k Harrymu, konečně viděna ne jako posměch ale opravdová rada.
Co řekl Harry, řekl Voldemort - jeho první slova v jeho nové formě. (Já fakt netuším, co to má být, pozn. Hailey)
Jsou to jen děti a sdílí stejnou bolest, kterou on si jednou odmítl přiznat, když se díval, jak jeho matka vypaluje jeho jméno z rodokmenu. "Až tam půjdem, bude to peklo," řekl zmijozelským. "Někteří z vás tu možná zemřou. Já možná taky, a pokud jo, chci nejlepšího z vás dopředu. Ale chci, abyste si pamatovali tohle. Nikdo tu není zbytečný."

Později, když se příběh převyprávěl, nikdy nikdo nezapomněl zmínit chvíli, kdy do Velké síně vřítila skupinka naštvaných, křičících puberťáků, kolem krku stříbrozelené šály jako odznak hrdosti, ječících ŽÁDNÍ ZBYTEČNÍ, ŽÁDNÍ ZBYTEČNÍ vysokými hlasy mezi kletbami a zaříkadly a občasnými ranami. Když je u toho Hermiona, vždy přerušuje vypravěče, aby se ujistila, že všichni uslyší o tom okamžiku, kdy jí Blaise Zabini srazil k zemi, zakryl jí vlastním tělem, odrazil tři kletby a řekl: "Zůstaň naživu, Grangerová, potřebujeme tě," ještě než se zvedl na nohy a zmizel. Kdo ví, možná to byla jeho poslední slova a ona nechtěla, aby jeho oběť přišla vniveč.

Po bitvě. Draco podává ruku Siriusovi, ležícímu na podlaze a ošklivě zraněnému. Sirius se ho ptá, proč mu věří. Draco pokývne směrem na jeho hruď. "Máte medailonek mého kmotra," odpověděl. A když spolu Sirius a Harry po bitvě konečně mluvili, Harry absolutně souhlasí s první věcí, kterou Sirius řekl. Dali medailonek Dracovi. Sirius Sirius zaskřípal zuby, zavřel oči a řekl: "Nejspíš mi zachránil život, když to dal Harrymu." Neřekl, že děkuje. Draco to v tom stejně slyšel.

Škola se znovuotevře s jednou změnou: čtyři koleje se spojily. Rivalita mezi nimi se zredukovala jen na "soutěživost pro zábavu" a hluboké předěly se pomalu měnily na jizvy a nakonec na vůbec nic.


Představte si to.


~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~


Trvalo mi to dost dlouho, protože jsem přitom chvílemi koukala na televizi. A musela hledat ve slovníku. Už ho nikdy nechci ani vidět.


Hailey Malfoy :)
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lenka Lenka | 30. července 2015 v 20:47 | Reagovat

Páni, jsi vážně dobrá, takový dlouhý článek přeložit. I když musím přiznat, že jsem to celé nedala, protože jsem se nechytala v souvislostech. Ale wow!

2 Lucy Lucy | 1. srpna 2015 v 20:05 | Reagovat

Wow! Jak píše Lenka, občas jsem byla teda taky mimo ohledně souvislostí, ale i tak je ten článek dost dobrej a obdivuju tě za překlad. :)

3 Hailey Malfoy Hailey Malfoy | 7. srpna 2015 v 19:59 | Reagovat

[1]:,[2]: - Jé, děkuju moc :3 Bylo to fakt o nervy a slovník snad vezmu do ruky už jen ve chvíli, až budu chtít někoho zmlátit, ale dala jsem to a dokonce v kuse! Trvalo to sice asi dvě a půl hodiny, ne-li víc, ale pak jsem si mohla zatleskat :D :)

Ještě jednou děkuju moc :3

4 Lenka Lenka | 7. srpna 2015 v 20:02 | Reagovat

Správně, jen si zatleskej :-)
Víš jak to říkal Cimrman: Já vím, že řekneš, že samochvála smrdí, ale Václave (Karle?), nepochválím-li se sám, nikdo to za mě neudělá :-D

5 Hailey Malfoy Hailey Malfoy | 7. srpna 2015 v 20:03 | Reagovat

:D Cimrman má vždycky pravdu :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama