Na zkušenou do světa dospěláků

13. září 2016 v 21:36 | Hailey Malfoy |  Haileyino kvákání
Já jsem tak moc dospělá, až jsem se rozhodla o tom napsat.


Praha. Při pohledu z jen trochu vyvýšeného místa se táhne do nekonečna a ztrácí se za obzorem. Navzdory svému tvrdohlavému antivlastenectví musím prohlásit, že je krásná. Stejně jako všechna velkoměsta, jako Londýn, Los Angeles, Amsterdam či New York. Má svoje kouzlo.
Jenže já tu nejsem kvůli kouzlu, kvůli památkám, jako už několikrát předtím. Tentokrát jsem tu na delší dobu rozdělenou do pětidenních úseků. Je mi jasné, že to někteří víte, ale já vám tady říkám, že jsem začala studovat střední. V Praze. I když jsem z Plzně.
Z tu krátkou chvíli, co jsem tu zatím strávila, jsem stihla okusit každodenní pitomosti, jako například to, že jsem nastoupila do špatného autobusu. Tedy, teoreticky jsem nastoupila do správného. Jenže na druhou stranu. Člověk by si myslel, že věc, jako je ježdění autobusem, je naprosto blbuvzdorná. To jste ještě nepotkali mě.
Je mi jasné, že nejsem jediná, komu se něco podobného v novém prostředí stalo a že se to fakt může stát každému. Vážně si to plně uvědomuju. Jenže moje sebekritická část zkrátka trvá na tom, že jsem jediný debil, který je schopný provést takovou blbost, jako je sednout si do špatného busu. Nebo že jsem jediná, kdo není schopná vyplnit stupidní formulář na poště, ačkoli to působí, že instrukce jsou psané pro lidi nejméně lehce natvrdlé.
Jako snad každý člověk, který šel studovat na internátní školu daleko od domova, jsem si plánovala, jak budu všechno časově zvládat, jak si budu pamatovat, který autobus kam jede a kdy. Kudy kam půjdu, jak se budu snažit nechodit moc do centra a všechny tyhle věci, které si jen dokážete představit. Dámy a pánové, já ztroskotala už u těch autobusů. A upřímně se za to nesnáším.
Tenhle blábol ale není moje stížnost na to, jaký jsem debil, ale chci sem jednoduše zapsat, jaký mám začátek. Pro sebe. A v dalším odstavci se dovíte, co od sebe (sakra už!) chci. A na konci roku si to po sobě přečtu a řeknu si, jak naivní jsem byla. Tak.
Chci:
Bejt schopná nezabloudit na Čerňáku.
Bejt schopná nezabloudit ve škole.
Mít pořádek v poznámkách a vůbec ve školních věcech.
Splnit čtenářský deník. (A to říkám jen proto, že se mi do toho naprosto vůbec nechce.)
Naučit se pořádně psát všema deseti. (Já NENÁVIDÍM svoje prsteníčky!)

Nepodělat si matiku. (Nebo cokoli jinýho.)
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama